Facebook ČSSD BRNO - město Twitter ČSSD BRNO - město
ČSSD Brno - město

Miloš Zeman odmítl vyznamenání pro generála Clarka

Po 31.10.2016 11:45

Zdeněk Koudelka

Bývalý kancléř prezidenta Václava Havla Ivo Mathé uvedl 28. 10. 2016 v rozhovoru pro Seznam.cz, že Miloš Zeman jako premiér odmítl kontrasignovat vyznamenání jedné zahraniční osoby a dále hovořil o jeho odporu k bombardování Jugoslávie. Mathé řekl, že to zná málo lidí. Ale nejde o novou informaci.

Premiér Miloš Zeman odmítl Václavu Havlovi kontrasignovat udělení Řádu Bílého lva americkému generálu Wesley Clarkovi, veliteli bombardování Jugoslávie v roce 1999. Tato skutečnost je v knize Prezident republiky (Leges Praha 2011, s. 61 a 159) a Miloš Zeman ji uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce 8. 3. 2009.

Věc může být vyložena v rámci povahy kontrasignace jako ochrany ústavnosti, kdy ji premiér odmítne pro neústavnost prezidentova rozhodnutí. Letecký útok na Jugoslávii byl veden některými státy (USA, Británie, Německo aj.) bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, která je oprávněna povolit legální válečný útok. Útočná válka je v mezinárodním právu zakázána. I naše ústava umožňuje vyhlášení válečného stavu jen při napadení našeho státu nebo spojence. Bombardování Jugoslávie nebylo v rámci kolektivní obrany států Severoatlantické smlouvy. Žádný stát NATO nebyl Jugoslávií napaden. Jugoslávii územně blízké Řecko, člen NATO, se na útoku proti Jugoslávii odmítlo podílet. Necítilo se Jugoslávii ohroženo. Pokud se zhodnotí letecký útok na Jugoslávii jako válečná agrese, která je v rozporu s naší ústavou, bylo povinností premiéra odmítnout kontrasignaci vyznamenání za tento čin. Ocenění protiústavního jednání je samo o sobě protiústavní. Neústavnost tohoto aktu zůstane, i když nebude odůvodněn pojetím útoku na Jugoslávii jako agrese, ale tím, že v rámci útoku byly zasaženy civilní a diplomatické cíle (bombardování tržiště a nemocnice v Niš i čínského velvyslanectví) v rozporu s mezinárodním právem válečným. Za útoky na tyto cíle Clark jako velící generál nesl odpovědnost.

Jinak je však právo udělit vyznamenání chápáno jako výsostné právo prezidentů. Znám je spor maďarské vlády s maďarským prezidentem, který má slabší postavení než náš. Socialistická vláda Ference Gyurcsányho chtěla donutit prezidenta László Sólyoma udělit vyznamenání bývalému premiéru Gyulovi Hornovi. Prezident to v červnu 2007 odmítl. Vláda prezidenta žalovala u Ústavního soudu a ten konstatoval, že prezident nemusí dát vyznamenání každému. Jde o jeho rozhodnutí a nemůže být v této věci znásilněn.

 

Rozhovor Zdeňka Koudelky pro Parlamentní listy z 28. 10. 2016 o udělování státních vyznamenání a sporech o prezidenta republiky. Publikován 31. 10. 2016.

 

Pod patičkou