Facebook ČSSD BRNO - město Twitter ČSSD BRNO - město
ČSSD Brno - město

Připomenutí brněnské minulosti

Po 06.01.2017 01:06

Vzhledem k tomu, že se podle mého názoru poněkud nešťastně na tabuli připomínající pohnutou historii bývalé věznice na Cejlu vedle sebe zároveň objevila jak jména vězněných během války a pronásledovaných v 50. letech, tak i jména jejich trýznitelů a dalších zločinců, rád bych uvedl některá fakta. Jedno jméno mě obzvláště zaujalo, jedná se o kriminálního radu brněnské řídící úřadovny Gestapa Otto Koslowského. Chtěl bych jen ve stručnosti seznámit čtenáře s činy tohoto člověka. Myslím si, že ta v úvodu zmíněná tabule dobře ilustruje trochu chaotický pohled současného vedení města Brna na naši minulost, kdy se jednotlivé střípky mezi sebou mísí, aniž by byly uvedeny v potřebném kontextu a s nutným dovětkem. Politici mnohdy na rozdíl od historiků totiž bohužel nemají potřebu být objektivní.

Otto Koslowski se narodil v roce 1900 v západním Prusku. Po první světové válce nejdříve pracoval u dráhy a od roku 1926 u kriminální policie. Od roku 1933 byl členem NSDAP, což mu také urychlilo kariérní postup. Nepřátel režimu bylo vždy dost a za službu u tajné policie, kam se přesunul, se vyplácel nemalý příplatek. Po čase se dokonce stal vyhledávaným odborníkem v oblasti potírání levicového odboje. V červnu 1939 byl přeložen do Brna a zabydlel i s rodinou ve zkonfiskované vile po bratrech Eislerových deportovaných do koncentračního tábora.

Zorientování v Brně netrvalo Koslowskému dlouho, účastnil se stovek zatčení a zostřených výslechů, kde používal velmi brutální metody. Výsledkem i jeho práce bylo zjištění o vazbách a zapojení členů protektorátní vlády do českého odboje. Předseda vlády Alois Eliáš byl jako jediný premiér okupovaného státu v roce 1942 popraven. V obdobném duchu se nesla i další Koslowského činnost, byl totiž velmi schopný kriminalista a inteligentní organizátor (zejména v oblasti získávání a úkolování konfidentů), což ovšem rozhodně nevypovídá v jeho případě o čemkoliv pozitivním. Byl nasazen i za hranicemi protektorátu, na Slovensku (účastnil se i potlačování Slovenského národního povstání), v Maďarsku a Bulharsku.

V závěru války se Koslowski zabýval i zátahy proti partyzánům vysazeným na Vyškovsku a především měl na starosti přesun vězňů z Kounicových kolejí do koncentračních táborů, osobně vykonal několik poprav zastřelením bez soudu. Ve vlaku i s rodinou uprchl před příchodem fronty do Německa, po čase byl však americkou okupační správou vydán zpět do Československa. V předtuše jediného adekvátního trestu se dvakrát pokusil o sebevraždu. Otto Koslowski byl shledán vinným ve všech bodech obžaloby a popraven 3. května 1947. Závěrem tohoto krátkého pojednání o truchlivé kapitole dějin (nejen) města Brna, bych vyzvednul ještě jednu perličku – podoba Koslowského se zachovala i na malbě uvnitř Právnické fakulty Masarykovy univerzity jakožto někdejšího sídla brněnské řídící úřadovny Gestapa, kterou měli na starosti věznění čeští umělci.

(Zdroj: ADAMEC, Václav: Mýtus Koslowski. Kriminální rada brněnské řídící úřadovny Gestapa Otto Koslowski. Paměť a dějiny, ÚSTR, 2014, roč. VIII., č. 4, s. 76–89.)

Mgr. Tomáš Řepa
ČSSD MO 01 Brno-střed

Pod patičkou